Informace o sboru

V současné době má náš sbor 45 členů, kteří se zapojují do činnosti sboru. Aktivně se zúčastňujeme soutěží v požárním sportu a to s dvěma družstvy mužů a jedním družstvem veteránů.

Vznik prvního českého dobrovolného hasičského sboru se datuje do roka 1868. Tento sbor se nacházel v Třebíči a jeho zakladatelem byl Titus Krčka. První český hasičský spolek na severní Moravě byl založen v únoru roku 1876 ve Zvoli. Dále roku 1878 vznikl hasičský sbor v Lesnici, r. 1879 v Bludově, v r. 1880 v Bohuslavicích, Lukavici, Rájci a Postřelmově a roku 1882 v Rovensku a Troubelicích.
Jednotlivé Hasičské spolky se sdružovali v župy, které zpočátku zahrnovaly několik politických a soudních okresů, které se od roku 1883 spojili v Ústřední zemské jednotě pro Moravu a Slezsko.
Na organizování českého hasičstva na Zábřežsku byl učitel Jakub Lolek ze Zábřeha a Vilém Karger z Lesnice. V roce 1898 měla VII. župa již 32 místních sborů, z toho 21 na Zábřežsku a 10 na Mohelnicku.
3. října 1880 byla založena Jednota hasičská V Bohuslavicích, která měla 20 členů: Antonín Žváček , Jan Gottweis, Adolf Vachutka, Emanuel Horký, Isidor Horký, Jan Gottweis, František Pur, Hynek Neoral, Edmund Pur, František Žváček, Antonín Pur, Martin Gottweis, Isidor Žváček, Hynek Mikula, František Pur, Antonín Kadlec, Antonín Neoral, Vojtěch Vachutka, Antonín Pur, Karel Drlík. Vznik sboru se potýkal s hodně malou přízní místních obyvatel a tedy vznikal s velkými obtížemi. Ale i přes tyto problémy byly 10. října 1880 stanovy hasičské jednoty v Bohuslavicích sachváleny obecní radou a 18. listopadu 1880 bylo v Brně provedeno stvrzení založení jednoty hasičské v Bohuslavicích.
Z těchto stanov vyplívá, že sbor se skládal z členů činných, přispívajících a čestných. Činní členové se dále rozdělovali do dvou oddělení: lezců a stříkačů. V čele jednoty stál velitel, v čele oddělení naddůstojník. Naddůstojníky tvořili a volili činní členové každého oddělení pro sebe. Každé oddělení se ještě dělilo podle počtu členů na roty. Přispívající člen byl ten, kdo finančně podporoval hasičský sbor. Čestné členy volila valná hromada.
Prvním velitelem byl zvolen představený obce Antonín Žváček. V té době vznikl nový zákoný předpis "Řád policie požárové", který ukládal představeným obce, aby zřídili hasičský sbor. Tento předpis se dále skládal ze 6 hlav.
Od svého založení byl bohuslavský sbor při VII. župě a roku 1921 přistoupil k nově se tvořící župě se sídlem svobody v Polici, tzv. župě Svobody.
Sbor měl 26 činných členů, jednu dtříkačku proudní čtyřkolovou, zakoupenou v roce 1887 za 800 zlatých, 140 m hadic, spojovací žebře a háky.
Stříkačka byla čtyřkolá, opatřena dvěma mosaznými válci pro nasávání a výtlak a jedním sběrným zvonem s vyústěním pro hadicihadici a savici. Pomocí dvojramenné páky (ruční pumpování) byla voda hnána z proudnice ven. K pumpování bylo možno použít 4 a 4 muže na každé straně stříkačky. Doprava stříkačky byla obstarána koňským potahem. Na předku stříkačky byly zavěšeny 2 svítilny. Savice byly uloženy na bocích stříkačky v demontovaném stavu s nasávacím košem. Za 18 let své existence byl bohuslavický sbor při likvidaci 61 požárů.
Hasičský stejnokroj se skládal z helmy s mosazným chocholem, blůzy a opasku se sekyrkou. Kalhoty nebyly v počáteční činnosti jednotné.
Bohuslavický sbor neměl pouze úkol hasit požáry, ale musel i hlídat stav vody v řece Moravě, která má koryto vedle Bohuslavic. Mezi Moravou a Bohuslavicemi sice jsou nějaké hráze, ale tyto hráze byly relativně nízké a několikrát se voda přes ně dostala. V případě velké vody se členové sboru snažili tyto hráze zvíšit navozením různého materiálu. Taková veliká voda byla zaznamenána v roce 1930 a 1938, kdy voda zaplavila vesnici.
Za první republiky je taky bohuslavický sbor znám svou divadelní činností. Častější požáry v letech 1929 - 1931 pravděpodobně přinutili pořídit si novou stříkačku. V roce 1936 po dohodě se zábřežskou firmou "Hoplíček a spol." bylo pořízeno hasičské auto značky Tatra, které sloužilo sboru až do roku 1960. Vůz měl samonosnou karoserii, šestiválcový motor, vpředu byla namontována pumpa se dvěma vývody pro hadice a napojení savice. Během 2. světové války čítal sbor 45 členů. Dne 18. června 1948 se bohuslavický sbor účastnil prvního okrskového cvičení. Další zmínka o účasti na okrskové soutěži se datuje do roku 1964 na 7. června v Hrabové, kde bohuslavické družstvo skončilo na druhém místě. Od té doby se bohuslavický sbor účatňoval soutěží skoro pravidelně. Roku 1976 se omlazené družstvo zúčastnilo okresního cvičení v Brníčku, kde získalo 1. místo. Roku 1977 byla uskutečněna první hasičská soutěž o pohár MNV v Bohuslavicích. Tato soutěž byla uskutečněna poslední sobotu v srpnu. Místní hasiči skončili na 3. místě z 5 sborů, které se zůčastnili. Příští rok družstvo opět skončilo na 3. místě. Kvůli malému počtu zúčastněných družstev se rozhodlo, že se soutěž bude pořádat v neděli. Bohuslavětí hasiči se soutěží zúčastňují až do dnešních dob (viz Velká cena) a taky pravidelně pořadájí svoji soutěž, pořádanou poslední srpnovou neděli.